3. ročník Kensei iaido taikai 2012

Na 3. ročník Kensei iaidó taikai, který se uskutečnil na přelomu června a července, se sjeli iaidisté z České republiky a Polska, aby si společně zacvičili, změřili síly na závodech a utužili přátelské vztahy. Vítězové v turnaji týmů si stejně jako loni odvezli krásnou putovní trofej, repliku přilby Ody Nobunagy.

Poslední víkend v červnu, respektive na přelomu června a července (30.6.-1.7. 2012) se sjeli iaidisté nejen z České republiky do Prahy na jedny ze tří iaidó závodů, které se v ČR pořádají – na Kensei iaidó taikai. Pro naše dódžó byly tyto závody výjimečné nejen tím, že jsme je pořádali, ale že jsme na nich i poprvé závodili. Zatímco v předchozích dvou ročnících jsme se učili, jak se takové závody „dělají“, a pozorně jsme sledovali závodníky, letos jsme se poprvé zapojili i do jednotlivých zápasů. Někteří v loňském a letošním roce již první tuzemské, a dokonce i zahraniční závody absolvovali, pro Lindu, Chosého a Bětku to však byly první závody vůbec.

Sešli jsme se na stejném místě jako loni, v tělocvičně TJ Sokol Hotelu Chodov. Velká tělocvična, kam se pohodlně vešla dvě šiaidžó, a ještě zbylo spoustu místa na vlastní cvičení i během závodů. Co více chtít? No, možná trochu chladného cirkulujícího vzduchu. Třicetistupňová vedra panující venku nebyla nic oproti vedru v tělocvičně. Někteří si připadali jako v srpnu v Japonsku, když mezi čtyřmi stěnami dódžó není co dýchat. Ti, kteří v Japonsku nebyli, si to alespoň konečně dovedou trochu představit. Dusno, hutný vzduch, těžko dýchatelný. Potili se úplně všichni, někomu se dokonce podařilo obarvit si černé iaidogi na bílé. Podmínky pro závody tak byly dost tvrdé, ale to je dobře. Na druhou stranu bylo pro všechny připraveno občerstvení, pohoštění a výborný oběd.

S účastí snad můžeme být spokojeni, i když byla určitě ovlivněná přesunem termínu tři týdny před závody. I tak se sešel téměř dvojnásobný počet účastníků oproti loňskému roku. Z Čech přijeli iaidisté z oddílů Budó Plzeň (6), SBK Praha (5), Nozomi HK (7), Kokki dódžó ČB (6) a samozřejmě od nás z Kensei – 10 lidí; z moravských oddílu nepřijel závodit tradičně nikdo, mezi rozhodčí usedl pouze Michal Kolísek z SBK Vyškov. Naši květnovou účast na otevřeném mistrovství Polska v Katowicích opětovali přátelé z Poznaně (Meišinkan dódžó) a Wroclavi (Bumeikan dódžó) a společně se zástupcem berlínského Hakušinkai dódžó se postarali o mezinárodní účast. Hlavně jsme se těšili na Lukáše Machuru, několikanásobného mistra Polska a medailistu z evropských šampionátů.

V sobotu jsme se sešli hodinu před začátkem, abychom vše připravili, i tak se už scházeli první nedočkaví účastníci. Bylo třeba přichystat občerstvení, vylepit dvě šiaidžó, připravit kamizu, trochu poupravit výzdobu tělocvičny a Linda s Kristýnou krásně naaranžovaly stolek s cenami, kterému vévodilo Nobunagovo kabutó.

Úderem desáté se začalo společným cvičením, které všechny příjemně naladilo, a po něm následovaly cvičné zápasy, které snad závodníky řádně na nastávající turnaj jednotlivců nabudily. Třicet devět závodníků bylo tradičně rozděleno do kategorií podle technických stupňů: 6.-2. kjú, 1. kjú + 1. dan, 2. dan a vůbec poprvé se v České republice utkali i iaidisté se 3. dany. Posledně jmenovanou kategorií turnaj začal, protože někteří závodivší doplnili řady rozhodčích. Hlavním rozhodčím byl jmenován Vladimír Hyndrák, 4. dan, kterému pomáhali Tomáš Kyncl, Michal Kolísek (oba 4. dan iaidó), Lukáš Machura, Matthias Ohnesorge, Pavla Štěpánová a Pepa Smolka (všichni čtyři 3. dan iaidó). Pepa rozhodoval oba dny se zlomeným nártem a o berlích. I jako vyjádření naší úcty a vděku pak předával ocenění Best fighting spirit, protože kdo jiný než člověk, který takto prokázal bojového ducha, zájem o ostatní a snahu podpořit je, by to měl být.

Myslím, že jsme zhlédli velice kvalitní zápasy. Ostatně je oceňovali jak rozhodčí, tak naši mezinárodní hosté, kteří pěli chválu zejména na dámské osazenstvo. Slečny se v mužské konkurenci dokázaly zdatně prosadit, v nejnižší kategorii zvítězila Kristýna B. před Zuzkou a v 1. kjú + 1. danu a 3. danu získalyKristýna Poslušná z Kokki a Pája z Nozomi 2. místa. I ostatní závodili velice dobře a kategorii 6.-2. kjú jsme zcela ovládli. Ze skupiny se nepodařilo postoupit jen Petře, která však měla velice těžké soupeře. Všichni ostatní postoupili, a tak se z této kategorie stal téměř přebor Kensei, ve kterém tentokrát na 1. místě skončila Kristýna, která se ve finále utkala ze Zuzkou. Obě 3. místa vybojovali oba Jirkové, Chosé navíc získal i ocenění Best fighting spirit.

Společně s Lukášem Machurou a Michalem Kolískem jsme rozhodovali všechny zápasy KO v této kategorii a musím říci, že to bylo velice těžké, mnohem těžší než pozdější KO zápasy 2. danů. Nejen proto, že úroveň, kterou všichni v této kategorii předváděli, byla hodně vysoká, ale i proto, že byla u všech podobně hodně vysoká. Když se ve cvičení objevily chyby, tak to opět byly podobné, ne-li stejné chyby. Byť jsou vidět náznaky rozdílů v provedení kat u jednotlivých z vás, tak je myslím fantastické, že se takhle zlepšujete všichni najednou. Ganbatte kudasai!!!

Jediným zástupcem Kensei mimo tuto kategorii byla naše nová posila Bětka, která začala cvičit ve Francii a dosáhla tam prvního danu. Neváhala, hned se přihlásila a na Kensei taikai si odbyla závodní premiéru. A dařilo se jí dobře, postoupila ze skupiny, i když v dalším kole vypadla s polským reprezentantem.

Sobotní večer patřil jak jinak než sajónara párty. Za vlahého večera jsme se sešli na zahrádce řecké restaurace s polskými přáteli, kteří nás upozornili na fantastický zážitek z Řeckého večera, který se konal předchozí den. Možná inspirace pro příští rok…

V neděli byla na programu kategorie týmů. Ráno začalo také společným cvičením a trochu jsme se třásli, zda dorazí hlavní rozhodčí. Prázdninový jízdní řád mu trochu zkomplikoval dopravu, ale nakonec k úlevě všech (i když asi hlavně Tomáše) dorazil. V krátkosti jsme si ještě zopakovali, jak vypadá nástup a kótai týmů, a mohlo se začít závodit. Obrovská poklona patří rozhodčím, kteří ve tříčlenném složení Vláďa,Tomáš a Pepa odmávali celý nedělní turnaj. Lukáš s Pájou závodili a Michal s Matthiasem museli již po sobotním turnaji odjet domů.

Letos jsme se dočkali zajímavé novinky, která se myslím setkala s dobrým ohlasem. Standardně bývá povoleno startovat pouze dvěma týmům reprezentujícím jednotlivá dódžó. Tomáš se však rozhodl tuto zvláštní a nikde nepsanou zásadu porušit a počet týmů za dódžó nechal neomezený. Do týmového klání se tak přihlásilo 11 týmů (i když jich pak nastoupilo jen 10). To je oproti loňskému roku rozhodně pokrok, přesto si však neodpustím drobné povzdechnutí. Je totiž smutné, že tuto novinku dokázal využít vlastně jen jeden oddíl – Kensei, který postavil tři týmy. Ještě Nozomi podpořilo závody dvěma týmy (stejně jako loni), ostatní dódžó však měla jen jeden. A to připomínám, že tým v iaidó je tvořen pouze třemi lidmi!!!

Do týmové klání se z Kensei zapojili všichni, kteří předchozí den soutěžili. V týmu Kensei Musaši závodili Kristýna, Michal a Bětka, v týmu Kensei Nobunaga Linda, Honza a Zuzka a za tým Kensei Tonba (vážka) nastoupili Petra, Jirka M. a Chosé. Bohužel jsme se dočkali i několika bratrovražedných soubojů, všechny však potěšilo krásné 3. místo, které vybojoval tým Kensei Musaši. Putovní trofej si nakonec odvezl tým Kokki dódžó, byť finále, ve kterém se střetl s polským Bumeikanem, bylo velice, velice vyrovnané. Velké poděkování patří Pavlu Štěpánovi z Nozomi a Janu Müllerovi z Budó Plzeň, kteří pomohli doplnit polské týmy, protože oba týmy by jinak měly jen dva zástupce.

I týmové zápasy byly moc pěkné a moc děkuju všem za krásnou atmosféru, kterou dokázali v průběhu obou dnů vytvořit. Iaidó závody jsou hodně tiché, mluví se jen polohlasem a hlasitě se závodníci podporovat nesmí. V iaidó lze vyjádřit podporu závodníkovi jediným způsobem, a to sednutím si za něho na stranu, kde závodí. Jsem moc ráda a moc si vážím toho, že jste to přesně takhle dělali a fandili nejen svým kolegům z dódžó.

Na závěr nezbývá než poděkovat závodníkům a rozhodčím za jejich účast a organizátorům za jejich úsilí, které umožnilo hladký průběh celé akce. Poklonu si zaslouží Kamil Bernard, Jan Hora, Přemek Kotoul,Lukáš Šandala a Luboš Vachna, kteří se starali o bezchybnou práci u stolků (i když občas si u ní trochu zchrupli ). Lindě patří poděkování za nádherné odznáčky, které pro taikai připravila a které jako drobnost na památku dostali všichni účastníci. O ceny se postarali naši tři tradiční sponzoři – Eliška Kynclová, Tomášova maminka, která ušila krásná pouzdra na meče a pytlíčky na drobnosti, SKP Prezidium Praha, který pro nás připravil medaile, a samozřejmě Jirka K. alias Chosé, jehož kartón piv došel v onom šíleném horku patřičného docenění (samozřejmě až po závodech). A nesmíme zapomenout na toho hlavního – Tomáše, který to měl všechno na triku. Všem moc děkujeme!!!

Kensei iaidó taikai je největším turnajem iaidó v České republice a doufejme, že pro příští rok se podaří opět zvýšit jeho úroveň, tentokrát přítomností zahraničních učitelů. Rozhodně se máme na co těšit…

 

Výsledky:

6.- 2. kjú

1. místo: Kristýna Buřičová (Kensei dódžó, Praha)

2. místo: Zuzana Nousková (Kensei dódžó, Praha)

3. místo: Jiří Martinek (Kensei dódžó, Praha)

3. místo: Jiří Kloz (Kensei dódžó, Praha)

BFS: Jiří Kloz (Kensei dódžó, Praha)

 

1. kjú + 1. dan

1. místo: Václav Mádl (SBK Praha)

2. místo: Kristýna Poslušná (Kokki dódžó, České Budějovice)

3. místo: Jan Vorlík (BUDÓ Plzeň)

3. místo: Kamil Orcluch (Bumeikan, Polsko)

BFS: Kamil Orcluch (Bumeikan, Polsko)

 

2. dan

1. místo: Jan Vebersik (Nozomi dódžó, Hradec Králové)

2. místo: Tomáš Otec (BUDÓ Plzeň)

3. místo: Jan John (Kokki dódžó, České Budějovice)

3. místo: Bartlomiej Mormol (Meišinkan, Polsko)

BFS: Jan John

 

3. dan

1. místo: Lukáš Machura (Bumeikan, Polsko)

2. místo: Pavla Štěpánová (Nozomi dódžó, Hradec Králové)

3. místo: Tomáš Váňa (SBK Praha)

3. místo: Matthias Ohnesorge (Hakušinkan Berlín, Německo)

 

Týmy

1. místo: Kokki dódžó, České Budějovice (Václav Máša, Kristýna Poslušná, Jan John)

2. místo: Bumeikan, Polsko (Jan Müller, Kamil Orcluch, Lukáš Machura)

3. místo: Nozomi A, Hradec Králové (Jan Vebersik, Roman Záhora, Pavla Štěpánová)

3. místo: Kensei Musaši (Kristýna Buřičová, Michal Janský, Alžběta Širůčková)

BFS: Jiří Leligdon (BUDO Plzeň)
-pj-