Je pro mě velká čest a potěšení, že Vám mohu představit bakalářskou práci iaidó našeho člena pana Adamovského. Ivan si vzal nelehký úkol, který zvládnul skvěle a vznikla tak to této doby ojedinělá publikace, kterou zpracoval i v podobě webové stránky. S potěšením jsem sledoval vznik výsledného díla a rád bych Ivanovi poděkoval, že mě oslovil o spolupráci a mohl jsem k jeho výsledku přispět. Je skvělé že se Ivan rozhodl i pokračovat v dalším studiu se zaměřením na hlubší výzkum iaidó. Banner s odkazem na jeho práci je součástí widgetů našeho webu Kensei.

Tomáš Kyncl

Bakalářská práce se zabývá sestavením zásobníku základních technik, které najdou využití jako výchozí bod pro studium 12 kata ZEN Nippon Kendo Renmei Iaido.

Iaidó vnímám jako jeden ze segmentů japonského šermu. Další segment japonského šermu je bojové umění, které se nazývá Kendó. Umění Iaidó a Kendó jsou spolu úzce spjata. Posledním segmentem umění meče je disciplína jménem Tamešigiri.

Iaidó je tradiční japonské bojové umění, které má kořeny v daleké historii. Myslím si, že málokteré bojové umění prošlo takovou evolucí jako právě Iaidó. Iaidó v průběhu času postupně měnilo své cíle a metody zabíjení se změnily v metody seberozvoje, sebezdokonalování a v úsilí pomoci v tomto snažení co nejširší veřejnosti. Toto vnímám jako velký benefit, který má velký potenciál a touto prací bych rád přispěl k seznámení s tímto bojovým uměním a podpořil tímto jeho propagaci.

Mé první osobní seznámení s japonským bojovým uměním bylo v 5 letech, kdy jsem navštěvoval přípravku juda v Jablonci nad Nisou. Bohužel po nějaké době můj zájem o judo poněkud ochabl a do svých 14 let jsem vyzkoušel snad všechny sporty, které v místě mého bydliště byly. To mi však poskytlo relativně dobrý motorický základ, který jsem částečně zúročil při studiu tělesné výchovy a sportu. Od roku 1988 jsem členem Klubu Bojových Umění v Jablonci nad Nisou, kde jsem se věnoval bojovému umění Šotokan karate a později Wado-Ryu karate. Díky našemu skvělému učiteli Ondřeji Musilovi, který dokázal pozvat do České republiky špičkové zahraniční učitele různých bojových umění, jsem měl možnost na jednom soustředění v Janově roku 1990 poprvé vidět Iaidó v podání hostujícího anglického učitele senseie Steve Rowe. To ve mně zanechalo hluboký dojem.

Roky plynuly a mě vůbec nenapadlo, že bych mohl ještě někdy začít Iaidó cvičit. Před třemi lety bez zjevného důvodu jsem se rozhodl navštívit pražské dódžó Kensei, kde vyučují Iaidó a Kendó.

Pan učitel Tomáš Kyncl mě přijal za žáka. Při svém prvním máchnutí mečem pod jeho vedením, kdy trajektorie meče již vzdáleně připomínala techniku, jsem si uvědomil, že tento druh cvičení obsahuje něco, co přesahuje běžná cvičení a rozhodl jsem se tomu porozumět.

Vzhledem k tomu, že bydlím na severu Čech, tak není možné jak časově, tak ekonomicky osmkrát v měsíci jezdit do Prahy na tréninky. Pokud však chceme porozumět cestě meče, je nezbytné cvičit co nejčastěji, nejlépe každý den. A proto jsem zvolil stejně tak jako studium vysoké škole distanční formu. Cvičím sám a snažím se jezdit na tréninky do Prahy alespoň jednou měsíčně a navštěvuji semináře.

Z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že by bylo dobré napsat nějakou srozumitelnou příručku Iaidó, kterou by mohli využít všichni zájemci o toto cvičení. Uvědomil jsem si, že mám unikátní příležitost napsat ji teď, kdy jsem při studiu Iaidó na začátku a nebudu tímto do technik nechtěně podsouvat své domněnky, který by jistě nebyly ku prospěchu věci. Snahou této publikace je co nejčistší předání tak, jak to dělá náš učitel Tomáš Kyncl, který pravidelně navštěvuje svého japonského učitele Ogino Yasumichi kancho sensei.

Žádná příručka nenahradí cvičení v dódžó pod vedením učitele. Pokud chceš praktikovat Iaidó, tak nejprve vyhledej učitele. Následně učitele a zkušenější žáky následuj. Zpočátku se dívej, napodobuj a poslouchej. Později se ptej a sám nacházej správnou formu. Jen tak můžeš dosáhnout kvalitního Iaidó.

V teoretické části se nejdříve s pomocí dostupné literatury představíme stručnou historii japonského šermu, poté se seznámíme se třemi disciplínami japonského šermu, kde je stručně popsaná historie a obecné principy Kendó, Tamešigiri a Iaidó.

V úvodu hlavní části je popsána základní etiketa, dále navazují jednotlivé postoje a techniky. Rozdělení postojů a technik ve stoji a v kleku bez meče. Následují techniky ve stoji a v kleku s mečem. Dále jsou popsány střehové pozice kamae.

Navazující část se vztahuje k technikám meče jako je úchop a držení meče-kietó šisei, tasení meče z pochvy nukitsuke, úder mečem kiritsuke, setřepání krve z meče čiburi a konečná část manipulace s mečem jeho zasunutí zpět do pochvy nótó. V závěru této části jsou popsány techniky kihon waza.

Poděkování
Mé poděkování patří PhDr. Martinu Škopkovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky, vstřícnost a trpělivost při zpracování této práce. Děkuji též své rodině, především své ženě Jitce a dcerám Elišce a Sofii, za podporu při studiu. Dále bych rád poděkoval Ing. Ondřeji Musilovi, Ph.D. za to, že mně před více jak třiceti lety přivedl k japonským bojovým uměním a stal se mým učitelem. Mé velké poděkování také patří p. Tomáši Kynclovi, u kterého studuji iaidó a který mi velmi trpělivě odpovídal na mé dotazy vztahující se k této práci a byl i ochotný propůjčit mi své tělo na zobrazení fotografií a videosnímků.

Bc. Ivan Adamovský