Kassó tekki – stínový soupeř

Veškeré techniky byly konzultovány se senseiem Tomášem Kynclem 6.dan, který je v současné době držitelem nejvyššího technického stupně Iaidó v České republice.

V iaidó se techniky a formy kata provádějí na stínového soupeře. Jeho parametry jsou průmětem vlastní osoby, která techniky cvičí.

Součástí každé techniky iaidó jsou čtyři po sobě jdoucí pohyby:

nukitsuke-vytažení meče z pochvy

kiritsuke-provedení seku

čiburi-setřepání krve z čepele

nótó-uložení meče zpět do pochvy

Nesmíme zapomínat na to, že každá technika musí obsahovat zanšin a seme (tlak), jinak se nejedná o iaidó. Techniky iaidó jsou z filozofického hlediska pro praktikujícího otázkou života či smrti a tato skutečnost musí být reflektována v každé technice. V opačném případě se jedná jen o gymnastické cvičení.

Základní postoje cvičence bez meče ve stoje

Musubi-dači

Stoj spatný, špičky svírají úhel přibližně 80⁰, tento postoj se zaujímá před úklonou ve stoje ricu-rei znázorněno na obrázku

Frontální rovina

H – hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK– ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně podél těla, ruce mají natažené prsty a dlaně se dotýkají stehen.

DK– dolní končetiny jsou v přirozeném postoji, kolena mírně pokrčená. Chodila jsou celou plochou na základně, paty se dotýkají a špičky svírají úhel přibližně 80⁰

Sagitální rovina H+T+HK+DK jsou v jedné ose

Musubi-dači je většinou VP pro ostatní postoje a polohy. Veškeré postoje by měly být přirozené, stabilní, ale zároveň uvolněné

Seiza – bez meče

Klek sedmo, nárty na základně – mezi koleny prostor na vlastní pěst, palce nohou se lehce dotýkají. Zaujímá se před úklonou v sedě – za-rei znázorňuje obrázek 10.

Frontální rovina

H – hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze (podbřiškem směrujeme váhu do kolen ze 60 %)

HK– ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně podél těla, lokty se dotýkají trupu a dlaně se přirozeně dotýkají stehen. Prsty rukou jsou natažené

DK– dolní končetiny v kleku sedmo, mezi koleny je prostor na vlastní pěst obrázek 11, palce nohou se lehce dotýkají obrázek 12.

Sagitální rovina (osa kolmice je ucho/rameno/loket/kyčelní kloub)

VP je musubi-dači kdy kleknutím na levé koleno, pak doklekneme na pravé koleno, které je od pravého vzdáleno na šíři naší pěsti. Následně si sedneme na obě paty a tím se dostaneme do KP jak znázorňuje obrázek 10.

Základní postoje cvičence s mečem ve stoje

Sage-tó

Pozice v postoji heikó-dači, kdy je levá ruka držící meč bez jištění tsuba volně svěšena poděl levého, nebo pravého boku. Orientace ostří meče je směrem nahoru viz. obrázek 13.

 

Frontální rovina

H – hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK– ramena jsou ve vodorovné ose, pravá paže je přirozeně podél těla, ruka má natažené prsty a dlaň se dotýká vnější části stehna. Levá ruka drží meč těsně pod tsubou a čepel meče je orientována směrem nahoru.

DK– dolní končetiny jsou v přirozeném postoji, kolena mírně pokrčená. Chodila jsou celou plochou na základně (rozdělení váhy bříška chodidel/paty – 70 % /30 % přes pozici podbřišku) a jsou vůči sobě ve vodorovné pozici na šíři ramen. (vnější hrany chodidel)

Sagitální rovina H+T+HK+DK jsou v jedné ose

VP je musubi-dači kdy se úkrokem do pravé strany dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 13.

Kei-tó šisei

 Pozice v postoji heikó-dači, kdy je meč držen na levém boku ve výši obi se sklonem 45⁰, jištěním tsuba levým palcem a koncem jílce cuka-gašira v dopředné ose solar plexu. Používá se při chůzi po dódžó, nebo při chůzi na startovní značku před cvičením, znázorňuje obrázek 14.

Frontální rovina

H – hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK– ramena jsou ve vodorovné ose, pravá paže je přirozeně podél těla, ruka má natažené prsty a dlaň se dotýká vnější části stehna. Levá ruka drží meč těsně pod tsubou, malíková hrana je v úrovni obi, čepel meče je orientována směrem nahoru.

DK– dolní končetiny jsou v přirozeném postoji, kolena mírně pokrčená. Chodila jsou celou plochou na základně (rozdělení váhy bříška chodidel/paty – 70 % /30 % přes pozici podbřišku) a jsou vůči sobě ve vodorovné pozici na šíři ramen. (vnější hrany chodidel)

              Sagitální rovina H+T+HK+DK jsou v jedné ose

VP je musubi-dači kdy se úkrokem do pravé strany dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 14.

Tai-tó šisei

 Pozice v postoji heikó-dači, kdy je meč vetknut za obi na levém boku, je tsuba umístěna před svislou středovou osou těla. V iaidó při vetknutém meči za obi je orientace ostří vždy směrem nahoru. Vzdálenost tsuba od břicha je na délku vlastní pěsti znázorněno na obrázku 15.

   

Frontální rovina

H – hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK– ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně podél těla, ruce mají natažené prsty a dlaně se dotýkají vnější části stehen. Meč je vetknut za obi ostřím nahoru.

DK– dolní končetiny jsou v přirozeném postoji, kolena mírně pokrčená. Chodila jsou celou plochou na základně (rozdělení váhy bříška chodidel/paty – 70 % /30 % přes pozici podbřišku) a jsou vůči sobě ve vodorovné pozici na šíři ramen. (vnější hrany chodidel)

      Sagitální rovina H+T+HK+DK jsou v jedné ose

VP je musubi-dači kdy se úkrokem do pravé strany dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 1

Základní pozice cvičence s mečem v sedě

Seiza s vetknutým mečem

Klek sedmo, nárty na základně – mezi koleny je na vlastní pěst prostoru, palce nohou se lehce dotýkají, meč je vetknut za obi na levém boku. Vzdálenost tsuba od břicha je na délku vlastní pěsti což znázorňuje obrázek 16.

 

Frontální rovina

H-hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze (podbřiškem směrujeme váhu do kolen ze 60 %)

HK-ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně podél těla, lokty se dotýkaní trupu a dlaně se přirozeně dotýkají stehen. Prsty rukou jsou natažené.

DK-dolní končetiny v kleku sedmo, mezi koleny je prostor na vlastní pěst obrázek 16, palce nohou se lehce dotýkají.

Sagitální rovina (osa kolmice je ucho/rameno/loket/kyčelní kloub). VP je musubi-dači, kdy klekneme na levé koleno, pak doklekneme na pravé koleno, které je od pravého vzdáleno na šíři naší pěsti. Následně si sedneme na obě paty a tím se dostaneme do KP jak znázorňuje obrázek 16.

Tate-hiza (iai-hiza)

Klek sedmo, levá noha nártem na základně, chodidlo pravé nohy je umístěno vpřed do strany, levé chodidlo naplocho. Pravé koleno směřuje diagonálně vpravo přibližně 45⁰. Dlaně jsou lehce sevřeny v pěst. Meč je vetknut za obi na levém boku a tsuba je umístěna před svislou středovou osou těla. Vzdálenost tsuba od břicha je na délku vlastní pěsti, jak znázorňuje obrázek 17.

Frontální rovina

H-hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze (podbřiškem směrujeme váhu do kolen ze 60 %)

HK-ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně podél těla, lokty se dotýkaní trupu a dlaně se přirozeně dotýkají stehen. Prsty rukou jsou jemně zaťaté v pěst.

DK-levá končetina v kleku sedmo, koleno pravé končetiny směřuje diagonálně vpravo přibližně 45⁰a je mírně předkročená.

Sagitální rovina (osa kolmice je ucho/rameno/loket/kyčelní kloub)

VP je musubi-dači nejprve klekneme na levé koleno. Následně předkročíme pravou nohu tak, že chodidlo bude v úrovni dopředné osy kolene levé nohy, dosedneme středem hýždí na levou patu, nárt je celou plochou na základně a tím se dostaneme do KP, jak znázorňuje obrázek 17.

Šómen ni-rei

Úvodní šómen-ni-rei

Úvodní a závěrečná úklona patří k nejdůležitějším projevům vyspělosti cvičence v oblasti formální etikety. VP Kei-tó šisei meč předáme před tělem z levé ruky do ruky pravé tak, že se meč dotýká pravého stehna z boční strany a orientace ostří čepele je směrem dozadu. Úhel saya oproti základně je přibližně 45⁰. Levá ruka ke přirozeně připažená, dlaň a natažené prsty se dotýkají boční strany stehna. Celou tuto sekvenci zobrazuje obrázek 18.

V následné fázi provedeme úklonu, jejíž úhel je zhruba 30⁰ a pak následuje předání meče v opačném směru, jak znázorňuje obrázek 19.

Tímto se dostáváme do postoje kei-tó šisei, následně provedeme seiza a to tím způsobem, že nejprve doklekneme na koleno levé, pak doklekneme na koleno pravé. Levá ruka držící meč je opřená o horní část stehna. Tuto sekvenci zobrazuje obrázek 20.

Po provedení seiza předáme meč z levé ruky do pravé tak, že je volně položený na prsty pravé ruky, tsubu jistíme palcem. Levou rukou držíme saya shora a palcem přidržujeme saego, jak zobrazuje obrázek 21.

V následné fázi položíme meč před sebe na základnu tak, aby jeho vzdálenost od našich kolen byla na délku našeho předloktí s nataženými prsty. Čepel meče je orientována dopředu a polovina délky meče by měla být v naší středové ose, jak zobrazuje obrázek 22 a obrázek 23. Po položení meče na základnu pravou ruku přiložíme na pravé stehno, levá ruka přidržuje saya, následně prsty uchopíme saego uchopí a posunutím po podlaze ho schovají za saya zhruba ve ¼ délky a napřímíme trup a levá ruka se přiloží na levé stehno tak, jak zobrazuje obrázek 23.

Při následné fázi provedeme úklonu tak, že nejdříve přiložíme levou ruku ke středu meče, následně ruku pravou, jak zobrazuje obrázek 24. Prsty jsou natažené, předloktí jsou celou plochou na základně. Úklona se provádí tak, že trup je rovnoběžně se základnou a hýždě se nezvedají, jak zobrazuje obrázek 25.

Při následné fázi provedeme úklonu tak, že nejdříve přiložíme levou ruku ke středu meče, následně ruku pravou, jak zobrazuje obrázek 24. Prsty jsou natažené, předloktí jsou celou plochou na základně a tvoří trojúhelník. Úklona se provádí tak, že trup je rovnoběžně se základnou a hýždě se nezvedají, jak zobrazuje obrázek 25. Následuje narovnání trupu do vzpřímené polohy, ruce se vrací na horní část stehen, nejdříve ruka pravá a pak ruka levá, jak je zobrazeno na obrázku 26.

V následné fázi uchopíme saego mezi ukazováček a prostředníček pravé ruky, otočíme hřbet ruky o 180⁰ a vsuneme prsty pod saya těsně u tsubi. Pak levá ruka uchopí saya z vrchu, jak znázorňuje obrázek 27. Zvedneme meč ze základny tak, že pravá ruka je předpažená, palcem jistí tsubu, ostatní prsty drží saego. Levá ruka drží saya za kodžiri palec dělá prostor pro vsunutí saya za obi, následně otevřenou dlaní zakrýváme místo vetknutí meče, jak je zobrazeno na obrázku 28. Obrázek 29 zobrazuje dokončení vetknutí meče.

V závěrečné fázi připravíme saego k jeho uvázání k hakamě na pravé straně v úrovni výstupku pánevní kosti (kyčelního trnu), jak znázorňuje obrázek 30. Obrázek 31 zobrazuje KP-dokončené úvodní hadžime no tó-rei v seiza. Saego se váže k pásu hakama (himo), který vede do zadní destičky(koši).

Závěrečné Owari no tó-rei

 VP je KP úvodního za-rei v seiza. V první fázi uchopíme prsty uzel saego a tahem pravé ruky ho rozvážeme od pásu hakama himo a vysuneme saya levou rukou diagonálně před tělem, tsuba je na úrovni pravého stehna, pravá ruka vystřídá v držení saya levou ruku a zároveň zajistí tsubu ukazováčkem.

Když se ruce střídají v držení saya, levá ruka drží prsty také saego, přesune se po saya k obi, jak zobrazuje obrázek 32. Následným pohybem se levá ruka dostane na konec saya, která drží saego jak je patrné z obrázku 33. Následně levá ruka předá saego do ruky pravé tak, aby bylo přeložené na 1/3 své délky (položením na palec), hned poté se přesune na místo, kde je meč vetknut za obi, jak je znázorněno na obrázku 34. Následuje vysunutí celého meče, jak zobrazuje obrázek 35.

V následné fázi meč podepřeme o základnu tak, že ostří čepele směřuje dozadu, meč je umístěn přibližně 30 cm diagonálně od pravého kolene. Pravá paže je předpažená, levá ruka je stále umístěná v pozici, kde byl meč vetknut za obi, jak je zobrazeno na obrázku 36.

Další fází je položení meče na základnu tak, že meč položíme krouživým pohybem, kdy meč pokládáme diagonálně směrem k levému kolenu, ale než dojde ke kontaktu meče a kolene, krouživým pohybem se kolenu vyhneme, meč položíme na základnu. Střed meče by měl být ve středové ose trupu. V tomto případě však ostří čepele směřuje k cvičenci. Dále upravíme saego tak, že pravá ruka již nedrží meč, ale palec držící saego je v kontaktu se saya a přejetím na její konec umístí saego na základnu za saya, jak zobrazuje obrázek 37.

Následuje vzpřímení trupu a zaujetí pozice seiza, jak zobrazuje obrázek 38.

Při následné fázi provedeme úklonu tak, že nejdříve přiložíme levou ruku ke středu meče, následně ruku pravou. Prsty jsou natažené, předloktí jsou celou plochou na základně a tvoří trojúhelník. Úklona se provádí tak, že trup je rovnoběžně se základnou a hýždě se nezvedají, jak zobrazuje obrázek 39.

Při následné fázi provedeme úklonu tak, že nejdříve přiložíme levou ruku ke středu meče, následně ruku pravou. Prsty jsou natažené, předloktí jsou celou plochou na základně a tvoří trojúhelník. Úklona se provádí tak, že trup je rovnoběžně se základnou a hýždě se nezvedají, jak zobrazuje obrázek 39. Následuje narovnání trupu do vzpřímené polohy, ruce se vrací na horní část stehen, nejdříve ruka pravá a pak ruka levá, jak je zobrazeno na obrázku 40.

Obrázek 40: Závěrečné owari no tó-rei v seiza chycení saego 1

V další fázi chytíme saego do tzv. špetky pravou rukou, dále uchopíme meč pod tsubou a ukazováčkem ji zajistíme, jak je zobrazeno na obrázku 41.

Následuje fáze postavení meče na základnu tak, že by měl být umístěn ve středu osy trupu přesně mezi koleny. Bod meče a kolen tvoří vrcholy rovnostranného trojúhelníka, jak je znázorněno na obrázku 42.

Pravá ruka drží meč a saego, levá je na levém stehně. Následně levou ruku přiložíme na saya v úrovni solar plexu a tím přidržíme saego, jak je zobrazeno na obrázku 42. Pak rukou přejedeme po saya směrem k základně přibližně do výšky kolene. Následně chytneme meč levou rukou na konci saya, opřeme ho o horní část levého stehna a pravou ruku položíme na pravé stehno, jak znázorňuje obrázek 43.

Poslední fáze je změna pozice seiza na pozici Kei-tó šisei. To provedeme tak, že klek sedmo změníme na klek, následně předkročíme pravou nohou pouze na vzdálenost ½ kroku a vzpřímíme se čímž dosáhneme KP, jak zobrazuje obrázek 44 (Warner & Draeger, 2007).

Kamae – střehy

Jde o základní výchozí pozice držení meče. Každá z těchto výchozích pozic umožňuje cvičenci zaútočit určitým způsobem. Způsob útoku je daný podle směru držení meče.

Čúdan no kamae

Střední střeh. Pravostranný střeh z pozice nohou (pravé chodidlo vpředu) s držením meče před tělem tak, aby špička meče (část bóši) směřovala na krční jamku stejně vysokého soupeře. Délka postoje je mezi přední patou a zadní špičkou je asi dvě chodidla. Střeh dovoluje zaútočit jakoukoli technikou. Jedná se o nejuniverzálnější střeh s vytaseným mečem.

Frontální rovina

H-hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK-ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně před tělem ve výši obi, ruce drží tsuku meče a mají mírně pokrčené lokty. Konec tsuky je na pěst vzdálený od břicha.

DK-pravá dolní končetina je předkročená na délku přibližně svou šíří ramen a pravé chodidlo je celou plochou na základně. Koleno levé nohy je propnuté, základny se dotýká přibližně polovina chodidla, pata je zvedná nad základnou.

Sagitální rovina H+T+DK jsou v jedné ose.

VP je heiko-dači kdy se vkročením pravou nohou vpřed dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 45.

Migi – džódan no kamae

Pravý horní střeh. Pravostranný střeh z pozice nohou (pravé chodidlo vpředu) s držením meče v centrální ose tak, aby sklon čepele meče drženého nad hlavou svíral vůči zemi úhel přibližně 40-45⁰. Střeh dovoluje zasáhnout obouručním držení ťjaku-gan body těla shora.

Frontální rovina

H-hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK-ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně zvednuté před tělem, lokty jsou ve výši uší, ruce drží tsuku meče. Konec tsuky je přibližně na dvě pěsti vzdálený od kořene nosu.

DK-pravá dolní končetina je předkročená na délku přibližně svou šíří ramen, pravé chodidlo je celou plochou na základně. Koleno levé nohy je propnuté, základny se dotýká přibližně polovina chodidla, pata je zvednutá.

Sagitální rovina H+T+DK jsou v jedné ose.

VP je heiko-dači, kdy se vkročením pravou nohou vpřed dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 46.

Hidari (čti chidari) – džódan no kamae

Levý horní střeh. Levostranný střeh z pozice nohou (levé chodidlo vpředu) s držením meče tak, aby sklon čepele meče drženého nad hlavou svíral vůči zemi úhel přibližně 40-45⁰. Pravé chodidlo je vytočeno maximálně 45⁰. Meč není držen ve středové linii, ale levá ruka nad hlavou je v ose levého oka a pravá v ose pravého. Střeh dovoluje zasáhnout obouručním, nebo jednoručním držení ťjaku-gan body těla shora.

Obrázek 47 Hidari džódan no kamae 

Frontální rovina

H-hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK-ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně zvednuté před tělem, lokty jsou ve výši uší, ruce drží tsuku meče. Konec tsuky je přibližně na dvě pěsti vzdálený od kořene nosu.

DK-levá dolní končetina je předkročená na přibližně na délku šíře ramen a chodidla obou nohou jsou na základně. Kolena jsou mírně pokrčená.

Sagitální rovina H+T+DK jsou v jedné ose.

VP je heiko-dači, kdy se vkročením levou nohou vpřed dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 47.

Hassó no kamae

Levý poloviční horní střeh ve výši tváře. Levostranný střeh z pozice nohou (levé chodidlo vpředu) s držením meče tak, aby sklon čepele meče drženého ve výši pravé tváře svíral vůči zemi úhel přibližně 40-45⁰. Pravé chodidlo je vytočeno maximálně 45⁰. Tsuba meče je držena ve výši a na straně pravé tváře. Levá je ruka kryje sterno. Osa ostří meče míří vpřed a do pomyslné středové vertikální osy stínového soupeře. Střeh je používán ve chvílích, kdy není možné držet meč v migi, nebo hidari džódan no kamae.

Frontální rovina

H-hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK-ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně před tělem, lokty držíme blízko těla, ruce drží tsuku meče. Tsuba meče je držena ve výši a na straně pravé tváře.

DK-pravá dolní končetina je předkročená přibližně na délku šíře ramen a chodidla obou nohou jsou na základně. Kolena jsou mírně pokrčená. Pravé chodidlo je vytočeno v úhlu maximálně na 45⁰.

Sagitální rovina H+T+DK jsou v jedné ose.

VP je heiko-dači, kdy se vkročením levou nohou vpřed dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 48 a obrázek 49.

Waki gamae

Levý zadní spodní střeh. Levostranný střeh z pozice nohou (levé chodidlo vpředu) s držením meče tak, aby se délka a směr čepele zůstala skrytá za pravým bokem. Pravé chodidlo je vytočeno maximálně 45⁰. Ruce, držící meč, spočívají na pravém boku, kissaki meče (špička) směřuje dolů do pomyslné výšky osy čéšky zadní, pravé nohy. Střeh dovoluje útočit na ťjakugan body zespodu.

Frontální rovina

H-hlava je ve vzpřímené poloze, brada směřuje nad levé rameno.

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK-ramena jsou ve vodorovné ose. Levá paže je na levém boku, pravá je uhlopříčně přes tělo také na levém boku. Meč je držen tak, aby čepel byla skrytá za pravým bokem.

DK-pravá dolní končetina je předkročená přibližně na délku šíře ramen a chodidla obou nohou jsou na základně. Kolena jsou mírně pokrčená. Pravé chodidlo je vytočeno v úhlu maximálně na 45⁰.

Sagitální rovina H+T+DK jsou v jedné ose.

VP je heiko-dači, kdy se vkročením levou nohou vpřed dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 50.

Gédan no kamae

Dolní přední střeh. Pravostranný střeh z pozice nohou (pravé chodidlo vpředu) s držením meče před tělem tak, aby špička meče (část bóši) směřovala do výše osy čéšky kolene. Délka postoje je mezi přední patou a zadní špičkou je asi dvě chodidla. Střeh dovoluje útočit na ťjakugan body zespodu.

Frontální rovina

H-hlava je v přirozeném prodloužení osy páteře, brada umístěna nad krční jamkou

T-trup je ve vzpřímené poloze

HK-ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně předpažené poníž před tělem. Kissaki meče směřuje směrem k zemi v úhlu přibližně 45⁰.

DK-pravá dolní končetina je předkročená na přibližně na délku svou chodidel. Chodidla obou nohou jsou na základně. Kolena jsou mírně pokrčená.

Sagitální rovina H+T+DK jsou v jedné ose

VP je heiko-dači, kdy se vkročením pravou nohou vpřed dostaneme do KP, která je znázorněna na obrázku 51 (Nakamura & Poffley, 2013).

Úchop a držení meče – Katana no nigiri kata

Základem pro úspěšné provedení techniky nukitsuke, kiritsuke, čiburi a nótó je správný úchop meče katana no nigiri kata. Při držení meče má každá ruka odlišnou funkci. Při držení meče obouruč levá ruky ovládá meč, dodává sílu. Při nápřahu a seku je dominantní pro provedení požadované techniky. Pravá ruka v tomto případě pouze meč pomáhá udržovat v požadovaném směru, nebo směr mění.

Meč uchopujeme pouze třemi prsty, kdy vytvářejí prsty. Zbývající prsty tsuku jemně obepínají.

Na obrázku 52 je znázorněn detail správného úchopu meče pravou rukou. Meč je svírán pevně třemi prsty, malíček, prsteníček a částečně prostředníček. Ukazováček a palec drží meč velmi lehce. Meč uchopujeme těsně u tsuby.

Na obrázku 53 je znázorněn hřbet levé ruky při držení meče. Pro prsty levé ruky platí stejná pravidla jako pro prsty ruky pravé. Meč uchopujeme tak, aby se malíková hrana levé ruky nedotýkala uzlíku opletení na konci tsuby.

Na obrázcích 54 a 55 je znázorněno obouruční držení meče v detailu. Meč se drží jemně. Jednoduchý test správného úchopu spočívám v tom, že se nám spolu cvičící po provedení seku pokusí meč vytáhnout tím, že uchopí meč za část, která představuje čepel a jednoduše meč vysune. Mělo by to jít velice snadno. Tento test provádíme pouze s bokkenem (dřevěným mečem), protože mugi-to ani jiný typ iai-to nikdy za čepel nechytáme – toto je nepřekročitelné bezpečnostní pravidlo. Navíc by vysunutí meče bránilo vetknutí prstů rukou do mezer opletu jílce tsuka (tsuka-ito). Proto není nutné meč svírat příliš silně.

Na obrázku 56 je zobrazen detail úchopu meče z transverzální roviny. Při držení meče je také důležité zachovat správný úhel obou zápěstí vůči tsuka.

Tasení meče z pochvy nukitsuke

Nukitsuke v postoji heiko-dači

VP je heiko-dači jak znázorňuje obrázek 57. Pravá ruka uchopí tsuku těsně u tsuby. Současně levá ruka uchopí sayu také těsně u tsuby a palec odjistí tsubu, jak je patrné z obrázku 58.

V další fázi palec levé ruky odjistí meč a změní svou pozici, kdy obepne sayu a drží ji v místě zvaném (koiguči). Následně levá ruka posune sayu těsně k obi a pravá ruka začíná tasit meč, jak znázorňuje obrázek 61. V další fázi je meč tasen stále v pozici ostřím nahoru do přibližně 2/3 délky čepele, jak znázorňuje obrázek 62.

V závěrečné fázi přetočíme sayu o 90⁰ čímž se dostaneme s mečem do horizontální polohy, jak zobrazuje obrázek 61, meč opouští sayu a pravá ruka dokončuje sek přibližně do výše tricepsu kassó-tekki a při dokončení seku jsou ramena diagonálně ve směru seku. Přibližně 20 cm před ukončením trajektorie seku dokončíme sek pohybem zápěstí přibližně o 40⁰. Současně při provádění trajektorie seku levá ruka zatahuje sayu směrem vzad, kdy je malíček stále přitisknutý na obi. Po dosažení KP musí být vidět konec saya tak, jak zobrazuje obrázek 62.

Nukitsuke v pozici seiza

VP je seiza, jak znázorňuje obrázek 63. Pravá ruka uchopí tsuku těsně u tsuby. Současně levá ruka uchopí sayu také těsně u tsuby a palec odjistí tsubu, jak je patrné z obrázku 64.

V další fázi palec levé ruky odjistí meč a změní svou pozici, kdy obepne sayu a drží ji obvyklým způsobem. Následně levá ruka posune sayu těsně k obi a pravá ruka začíná tasit meč a souběžně změníme pozici ze sedu na pozici v kleku. V další fázi je meč tasen stále v pozici ostřím nahoru do přibližně 2/3 délky čepele.

V závěrečné fázi přetočíme sayu o 90⁰, čímž se dostaneme s mečem do horizontální polohy, jak zobrazuje obrázek 65, meč opouští sayu a pravá ruka dokončuje sek přibližně do výše spánku sedícího kassó-tekki a při dokončení seku jsou ramena diagonálně ve směru seku. Přibližně 20 cm před ukončením trajektorie seku dokončíme sek pohybem zápěstí přibližně o 40⁰ a současně vykročíme pravou nohou. Kolena přibližně svírají 90⁰ a na základně jsou všechny prsty levé nohy. Při provádění trajektorie seku levá ruka zatahuje sayu směrem vzad, kdy je malíček stále přitisknutý na obi. Po dosažení KP musí být vidět konec saya tak jak částečně zobrazuje obrázek 66.

Sek mečem – kiritsuke

Kiritsuke v postoji migi – džódan no kamae

VP je migi – džódan no kamae, kdy ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně zvednuté před tělem, lokty jsou ve výši uší, ruce drží tsuku meče. Konec tsuky je přibližně na dvě pěsti vzdálený od kořene nosu. Trajektorie seku začíná ve VP a v žádném případě nedochází k tzv. nabíjení (ni-dó buri – dvojitý nápřah), tedy ke změně polohy meče směrem dozadu, jak zobrazuje obrázek 66. Sek vedeme přirozeně před osou těla a trajektorie končí na horizontále, jak je zobrazeno na obrázku 67 což je přibližně ve výši pupku. Před dokončením seku urychlíme meč postupným zpevněním malíčku, prsteníčku i prostředníčku. Intenzita seku by měla odpovídat zkušenosti cvičence, kdy na konci trajektorie meče musí meč zůstat v přesné pozici a nemělo dojít k propadu meče, tzn. podseknutí.

Kiritsuke z pozice kleku na levé noze

VP je klek na levé noze, kolena přibližně svírají 90⁰ ramena jsou ve vodorovné ose, paže jsou přirozeně zvednuté před tělem, lokty jsou ve výši uší, ruce drží tsuku meče. Konec tsuky je přibližně na dvě pěsti vzdálený od kořene nosu. Trajektorie seku začíná ve VP a v žádném případě nedochází k tzv. nabíjení (ni-dó buri – dvojitý nápřah), tedy ke změně polohy meče směrem dozadu, jak zobrazuje obrázek 69.

Sek vedeme přirozeně před osou těla a trajektorie končí těsně pod horizontálou, jak je zobrazeno na obrázku 70 což je přibližně 20 cm pod pravým kolenem. Před dokončením seku urychlíme meč postupným zpevněním malíčku, prsteníčku i prostředníčku. Intenzita seku by měla odpovídat zkušenosti cvičence, kdy na konci trajektorie meče musí meč zůstat v přesné pozici a nemělo by dojít k propadu meče, tzn. podseknutí.

Kessa-giri diagonální sek s překrokem

VP je tai-tó šisei, kdy vykročíme levou nohou v tomto okamžiku pravá ruka uchopí tsuku těsně u tsuby. Současně levá ruka uchopí sayu také těsně u tsuby a palec odjistí tsubu, jak zobrazuje obrázek 71.

V další fázi palec levé ruky odjistí meč a změní svou pozici, kdy obepne sayu a drží ji v místě zvaném (koiguči). Následně levá ruka posune sayu těsně k obi a pravá ruka začíná tasit meč. V následující fázi je meč tasen stále v pozici ostřím nahoru do přibližně 2/3 délky čepele. V závěrečné fázi přetočíme sayu o přibližně 160⁰, čímž se dostaneme s mečem do vertikální polohy a ostří směřuje k zemi, jak zobrazuje obrázek 72, meč opouští sayu a pravá ruka provádí diagonální sek, který zasahuje soupeře od pravého boku a opouští soupeře v úrovni levého ramene kassó-tekki při dokončení trajektorie meče by pravá ruka měla být nad pravým ramenem, meč směřuje přirozeně vzhůru, jak znázorňuje obrázek 73. Ramena jsou diagonálně ve směru seku. Současně při provádění trajektorie seku levá ruka zatahuje sayu směrem vzad, kdy je malíček stále přitisknutý na obi. Po dosažení KP seku vedeného zespodu musí být vidět konec saya tak, jak zobrazuje obrázek 73.

Migi katate jokomen uči

VP je tai-tó šisei, kdy vykročíme levou nohou, v tomto okamžiku pravá ruka uchopí tsuku těsně u tsuby. Současně levá ruka uchopí sayu také těsně u tsuby v místě zvaném (koiguči) a palec odjistí tsubu, jak zobrazuje obrázek 76.

V další fázi palec levé ruky odjistí meč a změní svou pozici, kdy obepne sayu a drží ji obvyklým způsobem. Následně levá ruka posune sayu těsně k obi a pravá ruka začíná tasit meč, boky jsou kolmé pozici vůči DK, ramena jsou natočena diagonálně téměř v úhlu 45⁰. Po celé následující fázi je meč tasen v pozici ostřím nahoru v celé délce čepele, jak je znázorněno na obrázku 77. Když čepel meče opustí sayu vykročíme před pravou nohou a zároveň pravá ruka provádí diagonální sek, který zasahuje soupeře od jeho pravého lebečního švu po bradu kassó-tekki, čímž se dostaneme do KP, jak je zobrazeno na obrázku 78.

Setřepání krve z meče čiburi

Migi hiraite no čiburi (Joko čiburi)

VP je stejná jako při dokončení vertikálního seku na horizontále v postoji migi – džódan no kamae, jak zobrazuje obrázek 80. V rukou vyvineme tlak takovým způsobem, kdy pravá ruka tlačí směrem vpravo a levá směrem vlevo po horizontále.

Náhle povolíme levou ruku a umístíme jí na sayu dlaní, kdy jsou prsty narovnané a dotýkáme se v místě vetknutí saya za obi. Tím nám ruka držící meč dostane požadovanou kinetickou energii a meč zastavíme až na úrovní boku kassó-tekki, čímž se dostaneme do KP. Čepel směřuje mírně k zemi, jak zobrazuje obrázek 81.

Kessa ni furi orišite no čiburi vedené po linii kessa (Ó-čiburi)

VP je stejná jako při dokončení vertikálního seku na horizontále v postoji migi – džódan no kamae, jak zobrazuje obrázek 82.

 

Z frontální roviny změníme orientaci čepele pohybem zápěstí tak, aby se změnil úhel z 90⁰ na 45⁰. Pravá ruka držící meč upaží diagonálně před tělem tak, aby čepel svírala úhel vůči základně přibližně 20⁰.

Souběžně levou ruku a umístíme na sayu dlaní, prsty jsou narovnané a dotýkáme se v místě vetknutí saya za obi, jak znázorňuje obrázek 83.

V další fázi pravou ruku držící meč ohneme v lokti, až se meč a ruka přisune blízko pravému spánku, jak znázorňuje obrázek 84. Následně krev otřepeme z ostří diagonálním švihem před tělem dolů pod úhlem 45⁰ po linii kessa, čímž se dostaneme do KP zobrazující obrázek 85.

Zasunutí meče zpět do saya Nótó

VP je KP čiburi, jak zobrazuje obrázek 86. Dlaní levé ruky přejedeme k ústí saya (koiguči), kterou uchopíme tak, že palec a ukazováček vytvoří tzv. špetku, ostatní prsty drží saya. Následně sayu přetočíme o 90⁰, saya je rovnoběžně se základnou, jak znázorňuje obrázek 86.

Prsty tvořící špetku tvarem připomínají sférický trojúhelník. Mune (opačná strana ostří čepele-hřbet) přiložíme tak, aby tato část meče představovala těžnici, jejímž vrcholem budou prsty, které svírají špetku, jak je patrné z obrázku 87. Čepel položíme na zánártní kloubek ukazováčku těsně k saya tak, že se tsuba dotýká prstů tvořící vrchol sférického trojúhelníka a tvoří společně písmeno T, které je orientováno horizontálně k základně, čepel směřuje dopředu tak, jak zobrazuje obrázek 88.

V následující fázi nejprve táhneme saya levou rukou dozadu (koncová pozice je maximální možná na levém boku) a současně čepel podobným způsobem jako při tasení čepele s tím rozdílem, že mune se stále dotýká části ruky až do okamžiku, kdy hrot čepele opustí tkáň ruky a tím se dostane do těsné blízkosti ústí saya, jak je zobrazeno na obrázku 89.

 

V tento okamžik levá ruka nasune saya na kissaki a začínáme rychle zasouvat čepel do 1/3 délky při stále horizontální orientaci čepele. Ve vzdálenosti 2/3 čepele rychlost zasouvání čepele dramaticky snížíme a orientaci čepele změníme na vertikální pootočením ruky držící saya o 90⁰ rotací vpravo, jak zobrazuje obrázek 90.

V poslední fázi nótó zasouváme meč velice pomalu a zároveň provádíme také pomalý klek na levou nohu. Pohyb rukou i nohou musí být synchronní tak, že se koleno dotkne základny ve stejném čase, kdy dokončíme zasunutí meče. Obě kolena svírají úhel 90⁰ a tím se dostaneme do KP, jak je znázorněno na obrázku 91.

Bodnutí katate-cuki

VP je klek na levém koleni. Z frontální roviny jsou trup, ramena, boky a předkročená noha jsou v jedné ose. Kolena svírají úhel přibližně 90⁰. Z roviny transversální je pozice nohou také v přibližném úhlu 90⁰ jak zobrazuje obrázek 92. Levá ruka drží saya v horizontální poloze, pravá ruka drží meč připravený k provedení bodnutí tak, že je čepel horizontálně nad základnou, lopatky přitahujeme k sobě. Mune je opřené o trup v úrovni prsních bradavek, jak znázorňuje obrázek 93.

Bodnutí provedeme tak, že prudce stáhneme ramena k sobě, ruka držící meč se přesune tsubou na úroveň tricepsu levé ruky. Současně ruka držící saya jde do protipohybu a přesune se na úroveň podbřišku, saya se přetočí ve vertikálním směru vůči základě o 90⁰. Předloktí levé ruky držící meč skrývá celou plochu tsuky, jak je zobrazeno na obrázku 93. Čepel meče je v horizontální poloze ostřím směřujícím v před.