Mistrovství Evropy v iaidó 2013

Česká reprezentace iaidó má po 3 letech další medaili. Tentokrát se o bronzovou příčku postarala Pavla Štěpánová, 3. dan iaidó…

Od 30.10.2013 do 3.11.2013 se ve francouzském Méze konal již 20. ročník ME v iaidó. Česká reprezentace vyrazila ve složení Tomáš Kyncl, Pavel Balvín, Pavla Štěpánová, Václav Mádl, Kristína Poslušná, Zuzana Nousková a Jan Maier. Výpravu ještě doplňoval nezávodící Jan John, který jel zejména na seminář a zkoušky, ale byl dobrou oporou týmového ducha celé skupiny. Z Kensei jsme měli na ME 3 zástupce (!!!) a jednoho napůl (Páju půlenou s Nozomi).

Jako vedoucí akce jsem se nejprve snažil najít nějaké levné letecké spojení do tohoto zapomenutého kouta Francie, která je až pod Montpellier. Nakonec nám vyšel vstříc Pavlův zaměstnavatel a jeli jsme zapůjčeným transitem. Kristína to měla jednodušší, letěla přímo z Anglie, kde studuje. Po celodenní pouti jsme se tak všichni sešli na pobřeží zátoky Středozemního moře, kde se Méze nachází.

Celé ME začalo dvoudenním seminářem pod vedení delegace ZKNR, a to učitelů Jasuo Sakona senseje, iaidó 8.dan hanši, Džuniči Kusamy senseje, iaidó 8.dan hanši, a Eidži Aoki senseje, iaidó 8. dan hanši. Cvičenci byli rozděleni do tří skupin, a to mudan + 1.dan, 2.–4. dan a 5. dan a výše. První skupinu vyučoval Aoki sensej, druhou Kusama sensej a nejvyšší skupinu vyučoval vedoucí japonské delegace, Sakono sensej. Celé dva dny se cvičilo docela hodně a na rozdíl od seminářů, kdy se vysvětluje podoba ZKNR Seitei iai, zde jsme šli rovnou na věc a sensejové vysvětlovali až konkrétní případy chyb. To bylo velmi pozitivní, za ty dva dny jsme toho tak nacvičili více. V naší skupině 2.–4. dan se velmi pečlivý Kusama sensej zabýval detaily jak v oblasti techniky, tak hlavně v oblasti etikety. A právě ta druhá část byla alespoň pro mne nejpřínosnější. Reihó se musí provádět nejen technicky dobře, ale sensej dbal zejména na to, aby si člověk při úkloně dokázal vyvolat pocit pokory v srdci. Japonci jsou velmi sensitivní národ a zejména učitelé budó pak velmi dobře poznají, zda se „jenom“ klaníte, anebo úklonou opravdu vyjadřujete pocit pokory.

Z Kensei jsme zde měli dva nováčky v kategorii mudan, a to Zuzku a Honzu. Pro ně bylo nejpřínosnější slovy Zuzky: „Vidět vysoké stupně a učitele cvičit je úžasná věc, ale narazit přímo na skutečnost, jak vysoká je kvalita lidí ve vlastní skupině, bylo opravdu motivující, i když zpočátku člověk přemýšlel o tom, zda je tam vůbec správně…“

Před vlastními závody byl v pátek večer manažer meeting. Obvyklým pravidlem je, že se na tomto meetingu manažeři dovědí kata pro jednotlivé skupiny. Ale ouha, zde to na nás sensejové vymysleli jinak. Kata se dozvíme až ráno těsně před soutěží. Mnoho manažerů bylo hodně nazlobených, ale bylo by velmi nestrategické podlehnout těmto náladám. Na schůzce našeho týmu jsem tuto skutečnost tedy přednesl jako výhodu .

Sobota začala slavnostním nástupem všech zemí a proslovy sensejů a vedení EKF. Sakono sensej všem popřál bojového ducha a přátelskou atmosféru. Pak už začala vlastní soutěž, a to na čtyřech zápasištích. Zde bych rád poznamenal něco ke kvalitě soutěžících.

V každé skupině je kvalita opravdu velmi vysoká a všichni soutěžící jsou si úrovní velice blízko. Je tomu tak z několika důvodů. Pravidla EKF dovolují soutěžit v každé kategorii jednotlivců pouze dvěma závodníkům z každé země. V soutěži týmů smí být pouze jeden tříčlenný tým z každé země s jedním náhradníkem. Kategorie jsou zásadně smíšené, tedy ženy a muži soutěží společně. Pak jsou tu další pravidla. Soutěže se smí účastnit pouze ti, kdo chodí pravidelně na zkoušky v rámci svých čekacích dob a jsou v nich úspěšní. Mezi každým technickým stupněm je minimální čekací doba taková, jaký je stupeň, který soutěžící má. Příklad: soutěžící se stupněm 2. dan má minimální čekací dobu na 3. dan 2 roky. Od svých zkoušek na 2. dan se tedy může účastnit ME až do naplnění čekací doby. V tomto případě tedy 2x. Potom se musí přihlásit na zkoušky na 3. dan. Pokud se nepřihlásí, již na ME nemůže. Pokud se přihlásí a teoreticky zkoušky nesloží, může se přihlásit na ME ještě další rok za podmínky, že je na ME současně přihlášen i na zkoušky. Pokud ani tak zkoušku nesloží, již nemůže na ME až do chvíle, dokud zkoušku na další stupeň nesloží. I to je pravidlo, které přispívá k tomu, že na ME jezdí opravdu ti nejlepší. A proto pokud závodíte v iaidó na úrovní ME, potkáváte ve svých zápasech hodně lidí, kteří již na ME v minulých i současných kategoriích medaile mají, proto musíte ze sebe vydat opravdu a ještě mnohem více, abyste je porazili. Každá kategorie sice končí vítězi a poraženými, ale celková kvalita cvičenců v jednotlivé kategorii je téměř totožná. Rozhodují detaily. V neposlední řadě se o kvalitu stará i fakt, že žádná reprezentace iaidó neposílá na ME někoho jen do počtu. Raději ho tam nepošle vůbec, než nízkou kvalitu. Na ME jezdí reprezentovat ti nejlepší z dané země, kteří ale mají šanci na ME uspět. Na ME se nejezdí za účastí a na zkušenou.

V našem týmu panovala před závody dobrá nálada a nás, vyšší stupně, motivovala zejména bojovnost, s jakou se do soutěže zakousli naši nováčci. Samozřejmě to nebyli nováčci v mezinárodních soutěžích, bez výsledků a medailí na mezinárodním poli bych je ani do reprezentace vzít nemohl. Ale tak vysokou soutěž, jakou ME je, viděli poprvé. A rozhodně se neztratili. Zuzka i Honza postoupili ze skupiny jako vítězové, ale nejen to. Zuzka vyšla jako vítěz ze 4členného poolu a Honza se probojoval až do osmifinále. Přesto rozhodčí oslovila více Zuzka a vybojovala ocenění za nejlepšího bojového ducha, Best Fighting Spirit, který si v podobě medaile převzala na vyhlášení vítězů kategorie mudan, tedy lidí, kteří mají úroveň kjú.

Postupně jsme v těžké konkurenci odpadávali s lepšími soupeři, až na Páju. Atmosféra, její cvičení kata i fakt, že před tím strávila dva měsíce v Japonsku u Ogino senseje, ji postupně vyneslo až na bronzovou příčku. Ani prohra před vstupem do finále nebyla tak jednoznačná a na finského závodníka Pája rozhodně měla. Ale jak jsem psal, kvalita je vysoká a rozhodují detaily. I tak je po třech letech Pájina bronzová medaile pro české iaidó opravdu cenné umístění. Na celkovém vyhlášení předával Páje medaili Kusama sensej.

V neděli byla na pořadu dne královská soutěž, soutěž týmů. Opět jsme byli nalosováni do 4členného poolu, což mě po čtyřech letech takového losování vede k zamyšlení nad jeho nezávislostí. Ale nám to nevadí, oni si z nás takhle vychovají silnější soupeře. Ve skupině jsme měli týmy Švýcarska, Finska a Ruska. Švýcaři jsou silní soupeři, a i když jsme je již jednou porazili, letos se to nepodařilo. Zato jsme porazili velmi silné Finsko, jehož reprezentaci vede Rodriguez sensej, 7. dan renši. Dále jsme měli Rusko. Ti vypadali velmi silně. Za poslední roky se neuvěřitelně zlepšili a v této skupině měli také dvě vítězství. Naštěstí si ale na nás vylámali zuby. Postoupili jsme tedy ze skupiny jako druzí.

Ještě před tím jsme ale museli pořadatele naučit počítat vítězství a praporky dle pravidel EKF ve čtyřčlenné skupině. Díky Pájině pozornosti se protest dostal až k technickému řediteli EKF, který nad způsobem práce stolku diplomaticky nadzvedl obočí, pak něco francouzsky zašveholil, chvíli tam pobíhal a pak vše přepočítali, jak měli. V KO systému jsem měli jako další tým Polsko. Přeskupili jsme naši sestavu tak, abychom měli psychologickou výhodu nad Poláky, fintu, na kterou přišel Pavel. Na mistrovství Polska jsme jim totiž sebrali titul Mistra Polska ve složení Pája, Vašek a já. Vsadili jsme tedy na to. Záleželo na tom, jak se teď strategicky trefíme svým nasazením jednotlivé úrovně členů týmu proti jejich. Ale Poláci byli hodně motivovaní nám vrátit svou domácí porážku a navíc se poskládali lépe. Pája tak nestačila na famózního Lukáše, Vašek na Mihala (ale sebral mu alespoň praporek) a mě sundal Kamil. Ale i tak jsme si zápas opravdu užili a věříme, že příště postoupíme zase výše. Poláky pak zastavili až Švédi, kteří skončili na 3 místě.

Vítězství si odnesli Němci, druzí byli Belgičané a třetí společně Švédi a Italové.

Po závěrečném ceremoniálu a obědě následovali zkoušky. Z naší výpravy se jich účastnili Zuzka a Honza na 1. dan a Honza John na 3. dan. Všichni je s přehledem složili.

Další Mistrovství Evropy 2014 se bude konat ve Finsku www.eic2014.fi

Tomáš Kyncl

Kensei IFacebook

Archiv příspěvků

Kde cvičíme

Malá tělocvična ZŠ Meteorologická

Meteorologická 181/2, Praha 4 – Libuš, 14200

Ogino Sensei in Czech Republic

Ogino Sensei in Czech Republic

Klikněte na obrázek pro detailní informace