Misogi je původní šintoistická metoda očisty těla a mysli spojená s určitými asketickými postupy. Podstatná část těchto praktik byla namířena na spojení mysli a těla s přírodou, respektive vesmírným principem. Většinou se jednalo a dodnes jedná o metody posilující jak tělo, tak mysl ve smyslu fyzické odolnosti a vůle lidské mysli. Snahou však bylo dosažení nezávislosti na vlastním egu a tělu. Může se zdát, že tyto cíle jsou proti sobě, ale opak je pravdou. Cílem je očista a oproštění, vedlejším účinkem těchto metod je zvýšení odolnosti

Historie

Naše očista misogi nemá proto v japonských očích význam, jaký tomuto slovu přiřazují v jeho domovině. Většinou se očista provádí na konci roku nebo dvakrát do roka. Typickou podobou je zimní koupel ve vodopádech, vstupování do moře či jezera v zimě. Misogi je však každodenní očista rukou a úst při vstupu do šintoistických svatyň. Některé podoby misogi můžete vidět zde.

Historie misogi v Čechách

Pro popis, jak vznikla myšlenka misogi v Čechách jsem se uchýlil k citaci článku Miroslava Kodyma (6. dan Aikikai – Hombu dojo), prezidenta České asociace Aikido:

„Během prvních dvou porevolučních let jsem měl příležitost cvičit v zahraničním budócentru. V jednom suterénním prostoru, rozděleném na dvě dódžó (parkety, tatami) pouze dvěma sloupy, leckdy současně cvičili stoupenci několika japonských disciplín budó, aikidó, džódó, džúdó, iaidó, joseikan budó, karatedó, kendó, kjúdó. Ač někteří z nich používali kiai a jiní si cenili ticha, vzájemně se při cvičení nerušili. Ač některé z disciplín vyznávaly sportovní formu a jiné se hlásily spíše k tradičnější formě budó, vzájemně se obohacovaly respektem a soustředěnou pozorností. Při příležitosti posledního cvičení před koncem roku se několik reprezentantů jednotlivých disciplín scházelo na společném cvičení s názvem pro mne v té době poněkud záhadným – misogi. Cvičil jsem aikidó, nenašel čas ani neměl příležitost, a možná vůli, se vyhánění zlých duchů z dódžó účastnit.

Duchovním otcem společné akce, ale i celého centra Shung-Do-Kwan, byl pan Pascal Krieger. Sám jako představitel džódó, džúdó, iaidó, a zvláště jeden z nejvýznamějších nejaponských mistrů šodó (kaligrafie) spojoval ve své osobě a aktivitách komplexní přístup Evropana k japonské tradici duchovní, kulturní i bojové. Později, v dubnu roku 1992, na moje pozvání poprvé v Čechách představil svá umění a aikidisté se přidali s první ukázkou českého aikidó. Na čelní stěně pražské Folimanky byla zavěšena Pascalova kaligrafie s námětem příznačným pro celou demonstraci budó. Sám autor znak, neznaje český pravopis, přeložil jako „Klýdek“.

Koncem téhož roku pobýval v Praze a Na Balkáně cvičil aikidó jiný můj přítel ze stejného ženevského budócentra. Slovo dalo slovo, a když poslední cvičení roku, tak o Silvestra ´92 se konalo první české misogi. Možná jen několik přítomných iaidistů tušilo, co to slovo a jeho náplň obnáší…“

Forma misogi v Kensei dódžo

Od prvního misogi v ČR se tato praktika rozšířila do všech možných budó a jeho podoba se také v každém z nich trochu pozměnila. Jelikož jsem se mohl účastnit výše zmíněných Misogi v Aikikai od roku 1995, budu zachovávat stejné provedení. Pouze s úpravou rozmístění cvičenců v dojo, kterým bude kruh.

Jak že tedy misogi vypadá? Jednu hodinu se ve stejném rytmu cvičí jediný sek, a to kiri-oroshi, konkrétně forma „zen-shin-kotai-kiri-oroshi“ doprovázená kiai. Česky řečeno: vodorovný sek s nápřahem nad hlavu se střídavou prací nohou jednoho posunu vpřed a jednoho vzad. Celé cvičení provádějí všichni s dřevěným cvičným mečem bokkuto.

Pravidla misogi v Kensei dódžo

1. Misogi se koná poslední trénink v roce, a to v normálním čase v dódžo.

2. Misogi se cvičí s dřevěným cvičným mečem bokkuto.

3. Misogi začíná společným nástupem (seiretsu) a krátkou meditací (mokusó) a pozdravem (za-rei).

4. Misogi se provádí v kruhu do středu dódžo a cvičí se jediný sek – kiri-oroshi doprovázený kiai.

5. Misogi trvá přesně 1 hodinu bez zastavení.

6. Misogi není možné rušit pozdním příchodem, a narušit tak společnou energii. Kdo přijde pozdě, počká mimo dódžo na konec a nebude rušit misogi vstupem do dódžo.

7. Misogi se provádí ve společném rytmu, vytvářeným intuitivní prací celé skupiny cvičenců a společnou harmonií pohybu.

8. Misogi je možné opustit předčasně, pokud člověk cítí nevolnost a nepřekonatelnou slabost na hranici svých sil. Pak v tichosti přestane cvičit, provede zasunutí meče nótó (osame-to) a opustí v tichosti dódžo. Cvičenec počká mimo dódžo na konec misogi, poté se normálně účastní závěrečného nástupu.

9. Misogi končí po jedné hodině a ukončí ho vedoucí osoba celého misogi deseti posledními silnými seky prováděnými společně s ostatními.

10. Misogi se zakončí společným nástupem (seiretsu), krátkou meditací (mokuso) a pozdravem (za-rei)