Mistrovství Polska iaidó je akce, která je stanovená vedoucím reprezentace jako jedna z nominačních akcí pro ME v iaidó. Nehledě na tuto skutečnost je to jedna z nejkvalitnějších akcí ve střední a východní Evropě, pravidelně obsazená velmi dobrými učiteli a opravdu silnou konkurencí. Jak jinak, když se polský tým stal v roce 2014 prvním týmem ze střední a východní Evropy, který vyhrál mistrovství Evropy v kategorii týmů.
Co mě osobně na polském iaidó velice motivuje, je skutečnost, že ač jsou zde čtyři školy iaidó, dokáží se všichni bez problémů domluvit. Je zde Musó šinden rjú, která je zastoupena externími učiteli jako Momijama sensei (Švédsko), Andy Watson sensei (Anglie) a Krzysztof Górnicki sensei (Polsko), dále Musó Džikiden eišin rjú a Henry Schubert sensei (Německo), Suio rjú a Robert Rodrigueze sensei (Francie) a Tamija rjú s Demuyinck sensejem (Belgie). Přes takovýto rozptyl stylů se dokáží všichni dohodnout, profitovat s know-how svých sensejů a vždy podporovat jeden druhého. O tom se nám v ČR může jenom zdát. No a to je také jeden z důvodů, proč jsou Poláci nejlepší v východního bloku Evropy.
Letošní mistrovství Polska se konalo ve sportovním středisku Zawiercie, jako již 3 roky před tím. Vedoucí semináře byl Robert Rodriquez sensei, 7. dan renši ze Suio rjú, a asistovali mu Krzysztof Górnicki sensei, 6. dan renši, Andy Watson sensei, 6. dan renši, Henry Schubert sensei, 6. dan a dále jako asistenti Maciej Aleksandrowicz, Adam Kitkowski a moje maličkost, všichni 5. Dan Musó šinden rjú.
Za ČR se účastnili výjezdu členové dojo Kensei (Tomáš, Honza M., Zuzka, Honza H.), Nozomi (Pája, Honza V., Miloš) a Kokki ( Vašek).
Z Evropy pak týmy a jednotlivci Polska, Čech, Slovenska, Finska, Francie a Španělska.
Pátek byl vydatný seminář již od 15 a do 20 hodin. Po úvodní společné hodině připomenutí důležitých bodů ZKNR Seitei iai jsme se rozdělili do skupin. Netradičně sensejové prozradili kata na taikai den předem a úkolem ve zbytku semináře bylo projít co nejlépe stěžejní body těchto kata. Něco nevídaného bylo ale naprosto fantastické. Všichni se připravovali jako o život a rozhodčím tak připravili nejednu horkou chvilku o den později tím, jak dobří byli. Velkou motivací pro mě bylo vést skupinu mudan společně se Schubert sensejem.
Druhý den začal soutěží týmů, potom taikai 5. danů a 4. danů a pak již se na třech šiaidžo zápasilo ve všech zbývajícíh kategoriích. Za ČR jsme měli povolené dva týmy. Jelikož se již jako 5. dan nemohu týmových taikai v Polsku účastnit a také protože se náš národní tým hodně omladil a sbírá zkušenosti, bylo odolat v polské konkurenci nesmírně těžké. Oběma našim týmům chyběl k postupu z poolu jen jediný praporek.
V ostatních kategoriích se nám dařilo a téměř všichni postpupili z poolů. Velkou naději a systematický postup vpřed předvedl v kategorii mudan (pouze stupně kjú) Honza Hora z Kensei a probojoval se až do finále. Až zde podlehl velmi talentované Karolině Krzywiak z Renšinkanu Wrocław. Druhé místo vybojoval opravdu zaslouženě.
Velmi dobré souboje předvedla Pája z Nozomi. Porazila jednu polskou mužskou hvězdu za druhou. Pak následovalo vynikající finále s mistrem Evropy v týmech,teď ve 3. danech, Adamem Bieniakem. I přes to, že si na Páju půjčil dokonale znějící a vyvážené iaito Lukásze Machury, nebylo to nic platné. Dokonce Adam stvořil během finále z obavy o výsledek nenapravitelnou chybu, kata mačigai, a Pája měla jisté vítězství. Polsko má tedy po několika letech opět Mistryni Polska ve 3. dan, za kterou musejí jezdit do Čech 🙂 . Celý den byl fantastický a pro všechny z nás velkou motivací. Mě se podařilo získat 3. místo v 5. danech, ale osobně musím hledat víc. V těchto kategoriích již úroveň odpovídá šinken šóbu, tedy vyhrát, nebo nic…
Ještě před vyhlášením následovalo skvělé enbu 6. danů a potom sólo Rordiquez senseje. Byla to úžasná motivace do dalšího cvičení.
Večer následovala skvělá a přátelská sajonora párty, kterou jsme si všichni užili.
Neděle pokračovala seminářem a přípravou na zkoušky. Ty se pořádaly až to výše 3. dan. Z ČR po velmi dobrých enbu složili Vašek M. z Kokki dódžó 3. dan a z Kensei pak Honza H. 1. dan. Následoval závěr, ale pro hodně z nás ten nejlepší. Odpolední cvičení až do 15 hodin bylo zcela volné pod dohledem sensejů Rodrigueze a Watsona. A alespoň pro mě to bylo to nejlepší na celé akci. Mnoho lidí muselo odjet pro časový i vzdáleností problém (stihnout letadlo, nepřijet až druhý den atd.), takže pro šílence našeho typu bylo skvělé si užít téměř osobní cvičení a lahůdky pod vedením sensejů. Na závěr následovalo enbu všech kategorií po stupních. Mám úžasnou zkušenost cvičit enbu sám jen s Watson sensejem. Přirovnal bych to k pocitu „někde blízko mě je tu něco tichého a velmi nebezpečného…“
Tomáš Kyncl
