Jasumiči Ogino sensei
Je učitel iaidó a kendó. Mimo to je garantem Celojaponské federace kendó dódžó a vicepresident Tokijské metropolitní federace kendó, učitelem v rodinném dódžó Šubukan. Je neustále pracujícím člověkem, jednatelem vlastní obchodní společnosti.
Narodil se před 73 lety v prefektuře Fukušima a městě Iwaki. Ve svých sedmi letech začal cvičit kendó, iaidó a kendžucu. Kendó pod vedením svého otce Seisaku Ogino, iaidó školu Musó šinden rjú také pod vedením svého otce a také ve společnosti kruhu blízkých žáků Tomoaki Danzaki senseje, 9. dan iaidó hanši, 7. dan kendó kyoši, 7. dan džódó kyoši , jenž byl učitelem jeho otce. Kendžucu pak cvičil v linii Čiby Šúsaku a školy Hokušin ittó rjú.
Jako malý chlapec, druhý nejstarší syn, byl dle japonské tradice adoptován do rodiny svého strýce v Tokiu jako následník a dědic rodu, jelikož tato větev nebyla tímto štěstím obdařena a on sám měl ještě 6 sourozenců. Jelikož tato rodová větev byla potomky samurajů ze Sendai a vzhledem k určení být policistou jako jeho otec, dostalo se Ogino sensejovi již od mala tradičního vzdělání. Cvičil bojová umění, studoval čínské klasiky, básně, učil se kaligrafii, tradičnímu zpěvu nó a čajovému obřadu školy Urasenke.
V roce 1958 byl jeho otec požádán o pomoc při tvorbě nové moderní Tokijské metropolitní policie a výcvikového střediska Keisacu. Na jeho okraji, blízko řeky Edogava ve čtvrti Koiwa zakládá sensejův otec svoje soukromé dódžó jménem Šubukan a pokračuje zde ve výuce kendó a iaidó. Seisaku Oginó dosáhl za svojí praxe titulů hanši v kendó a kjóši v iaidó. Zde je nutné vysvětlit, že podle staršího systému se technické stupně dan udělovaly jen do úrovně 5. danu a dále pokračovaly tituly renši, kjóši a hanši. Dnes u tohoto systému zůstalo například Naginatadó.
V roce 1969 zakládá Jasumiči Ogino sensej vlastní rodinnou obchodní společnost. K policii nakonec nenastoupil, ale věnoval se dále studiu a výuce tradiční japonské kultury včetně bojových umění. Jako manželku si vzal paní Kjóko, jejíž rodina pocházela z jedné z větví samurajského rodu Fudžiwarů. Paní Ogino je mistryně čajového obřadu školy Urasenke a je také vzdělána v tradičních japonských uměních.
V roce 1972 je Ogino sensei jmenován zástupcem ředitele Šubukan dódžó a dostává povolení vyučovat pod dohledem svého otce. Věnuje se tedy výuce kendó mládeže a dětí a stává se konzultantem základních škol v oblasti výchovy. V roce 1979, tedy 20 let od založení Šubukanu jeho otcem, vede přestavbu dódžó Šubukan z celodřevěné budovy na montovanou stavbu z ocelových pilířú a nosníků. Celé dódžó tak bude lépe odolávat zemětřesením a nebezpečí požárů.
23.5.1983 je po smrti svého otce jmenován ředitelem Šubukan dódžó. Za své další učitele přijímá v rodové přízni dva 8. dany hanši, a to Akinari senseje a Nakajama senseje, později pak Ogasahara senseje, taktéž 8. dan hanši, všichni z policejního prostředí Keisacu. V tomto těžkém období začal sensej intenzivně praktikovat zazen, školu Rinzai. Dle svých vlastních slov tak učinil proto, aby prohloubil svoje duchovní hodnoty a našel odpovědi na mnoho otázek. V roce 1991 pak projevil mimořádnou odvahu a pokoru, když ve velmi složité situaci často krachujících dódžó po celém Japonsku, započal stavbu horského dódžó na rodinném pozemku v horách Daigo v prefektuře Ibaraki. Toto dódžó začalo sloužit jako místo intenzivních soustředění a speciálních víkendových i týdenních kurzů kendó a iaidó. Dodnes se zde mnohokrát do roka schází velké množství učitelů se stupni 7. a 8. dan ke studiu budó. Zejména oblíbené a velmi poučné jsou letní intenzivní soustředění dětí
Ještě před tím se v roce 1988 začalo jeho české, respektive evropské partnerství a ochota přijmout do výuky cizince. Prvními žáky se tak stali z ČR paní Stanislava Šrámková (4. dan iaidó, kendó, džódó v té době), z Maďarska Zolt Vadadi (současný president Maďarské federace kendó a ekonom Evropské federace kendó, 6. dan kendó, 6. dan iaidó), Aranka Siposh (6. dan kendó) a z Polska pak Kustosz sensei (6. dan kendó). V dalších letech se pod vedení Ogino senseje dostávají Miloslav a Vladimír Hotovcové (oba 3. dan) a David Herman (2. dan). Ti však v dnešní době již aktivně necvičí.
V době svého pětiletého pobytu v Japonsku od roku 2003 pak i Jindřich (6. dan kendó) a Jana (5. dan kendó) Ziegelheimovi. S pomocí manželů Ziegelheimových se dostává do Japonska v roce 2005 vedoucí Kensei Tomáš Kyncl (5. dan iaidó, 5. dan kendó v r.2019) který je dnes oficiálním žákem Ogino senseje s potvrzením Mondžin.
Díky tomuto skoro 30letému partnerství se podařilo navázat neobvyklý vztah, který za pomoci všech vyústil v sensejovo konečné rozhodnutí navštívit naši zemi v roce 2014, zemi odkud každý rok žádají čeští žáci o pomoc ve vzdělání v japonské kultuře na svých cestách do Japonska.
Naše pokora a bezmezná vděčnost Ogino senseji nemá hranic.
