Tři slova, která máme na kaligrafii vedle kamizy v Kensei. Autorem je sensei Ogawa Masaharu (Izan), který byl můj první učitel kaligrafie. Tuto kaligrafii jsem dostal v 90 letech společně se svým iaidó senpajem Radkem, s doporučením aby ten kdo založí své dóžó měl tuto kaligrafii na šómen.

Šu – Ha – Ri (守破離) je velmi častý pojem v bojových uměních a pochází z umění čaje. Byl vytvořen z tanka, 31 slabičné japonské básně. Tvůrcem byl Sen no Rikjú, legendární čajový mistr a učitel  Oda Nobunagy a Tojotomi (Kinošita) Hideošiho. Tato tanka zní (neveršovaný význam):

„Při používání svých pomůcek (pozn. překl.: nástrojů čajového obřadu), nebo dodržování formalit (pozn. překl.: etikety) ve styku s ostatními, nezapomeňte na základy. Poté, co si osvojíte základy, odhoďte je. Nakonec vytvořte svá vlastní, jedinečná pravidla. Ale nikdy nezapomeňte na základy.“

Ve spojení s bojovými uměními to znamená, nejprve se učte kopírováním pohybů a způsobů vašeho učitele. Pak musíte velmi tvrdě pracovat na tom, abyste si osvojili to, co se učíte. Nakonec najdete vlastní způsob a styl v jejich aplikaci.

Zde je význam jednotlivých slov:

Šu (守) – dodržování. Znamená to dodržování výuky a pokynů svého učitele do posledního písmene. Pochopit jeho myšlení, povahu, cíle cvičení. Následovat ho, i když mnohdy nerozumím. Věřit jeho zkušenosti, nepochybovat. Je to otázka drilu. Čas precizování.

Ha (破) – prolomení tradice. Potom co jste si plně osvojili způsoby a techniku vašeho učitele, nastává údobí, kdy budete testovat své schopnosti a nabyté znalosti, získané na úrovní Šu. Budete aplikovat hloubku vašeho porozumění v praxi. Je to aplikace vaší techniky a vaší ki.

Ri (離) – Naplnění Šu. Tato finální fáze znamená vytvoření vašich vlastních postupů a filozofie na základech Šu, které jste si hluboce osvojili ve fázi Ha. Jinými slovy to znamená dosažení transcendence.

Momiyama Takao sensei (iaido kyoši 7. dan) říká, že krok po kroku budujeme své osobní iaidó.

Šigemacu Kimiaki sensei (kendó hanši 8. dan) ve své knize uvádí.“ Kendista ladí svůj vlastní styl postupně tak jak dosahuje vyšších stupňů dan. Já stále usiluji o svůj styl kendó postavený na základech Šu. Pečovat o své dobré základy znamená, že Vás vaši studenti a další cvičenci budou chtít následovat. To je úloha keika. Jinými slovy, učíte se aplikovat techniky skrze osvojování si základů. Dosáhnout vyšší technické úrovně vyžaduje hlubší pochopení základů.“

Osobně mám k tomu jednu poznámku. V Japonsku, kam každý rok jezdím, je tento systém funkční stovky let. Lidé, kteří se budó věnují, to dělají s pokorou, skromností, a chtějí se tomu věnovat plnohodnotně celý život. Na nic si nehrají, před ničím se do budó nechodí chovat. Vědí, že studium budó je jako „cesta buvola“.  Předpokládá se, že váš učitel je skutečný sensei, který své schopnosti obdržel od svého senseje. Z hlediska státní legislativy není možné vést vlastní dojo s nízkým stupněm, bez dohledu regionálního 8. dana a místní federace.

Úroveň Šu se pohybuje až do cca 6. danu renši (viz Šógó). Tehdy se takový člověk může stát asistentem svého učitele v jeho dóžó. Například v Šubukan Ogino senseje je jedním z nich paní Kawana sensei (kendó renší 6. dan). Podílí se na výuce dětí každý den, je rozhodčí žákovských a juniorských závodů. Ale jinak je v každém dojo mraky 6 danů, kteří každý den chodí tvrdě cvičit s pocitem malé významnosti, ale velké snahy po rozvoji.

Na úrovní Ri jsou zde učitelé Hasegawa a Komia (kendó kyoši 7. dan). Pravidelně trénují v dóžó, jsou rozhodčími, částečně vedou vlastní výuku i dospělých v nedělních anebo speciálních sobotních speciál keikách, které jim Ogino sensei zorganizuje v dóžó. Vnímají a dávají najevo velkou zodpovědnost. Snahu pomáhat v rozvoji druhých. Apelují na dodržování stěžejních bodů výuky Ogino senseje. Zde je i zjevné, že Hasegawa sensei (zeť Ogino senseje) je postupně posouván do pozice budoucího lídra dóžó a podle Ogino sneseje mají oba velkou naději jednou složit 8. dan. Cvičí u senseje od narození.

Ogino sensei si každý měsíc zve tři rodově spřízněné hanši 8 dan senseje, kteří vedou v jeho dóžó výuku. Sám sensei na téma Šu-Ha-Ri říká, že sice není 8. dan a proto není nijak významný, ale ve svém věku si už mnoho věcí dělá „po svém“. Říká, že měl štěstí na velmi významné učitele, zejména svého otce, kteří mu dali výtečné základy a proto mnoho věcí umí lépe než současní držitelé vyšších stupňů, než má on sám. Proto si vždy dobře vybírá, s kým půjde cvičit a s kým ne, na seminářích mimo dóžó.  Takže Ogino sensei s důrazem na základy Šu, aplikuje své Ha vlastním způsobem Ri.

Co si z toho můžeme vzít my? Abychom si o sobě nemysleli příliš mnoho a zbytečně se falešně nevystavovali na odiv (třeba že se ve věku 40 či 50 let dá dosáhnout stavu Ha). Abychom vždy poctivě cvičili a prověřovali sami sebe, zda rozumíme a provádíme cvičení správně. Abychom neztráceli disciplínu, odhodlání a naději – Šigemacu Kimiaki sensei ve své knize říká, že:“ opravdový talent v kendó se projevuje až později.“  A přirovnává cestu rozvoje k závodu zajíce a želvy. Z výše uvedeného je jasné, že správným dodržením studia dle principů Šu-Ha-Ri, se tak nenásilně stane. A máme na to celý život. I když bychom měli mít na paměti, že nikdy nevíme, jak dlouhý bude.